Page 4 - Kovák č. 8 / 2012
P. 4

KOVÁK číslo 8 — 2. března 2012

VÁLCOVNA PLECHU V TIHAVĚ                                                                                            plechu s vodním pohonem, dva jeřáby pro manipu-
                                                                                                                    laci s těžkými součástmi pracovních strojů a hori-
Po stopách starých hutí v Čechách a na Moravě (XXVI.)                                                               zontální soustruh k obrábění válců. Pracovalo se
                                                                                                                    ve dvou směnách, v noci za svitu pochodní. Zaří-
Válcovnu plechu v Tihavě u Hořovic založil roku 1823 Rudolf hrabě z Vrbna, dr-                                      zení válcovny potřebnými mechanismy dokonale
žitel prosperujících komárovských železáren, zvaných také podle sídla panství                                       ilustrovalo schopnosti tehdy vznikajícího strojí-
hořovické železárny. Válcovna v Tihavě byla posledním z řetězce hutních závodů                                      renství.
vybudovaných v průběhu let na toku Červeného potoka. Jejím cílem bylo nahra-
dit produkci třech kovacích hamrů na výrobu plechu.                                                                    V letech 1829-1830 byla v komárovských žele-
                                                                                                                    zárnách vystavěna ještě druhá válcovna, a to v Ho-
                                                                                          náležely dvě ohřívací     řovicích. V ní se kromě plechu vyrábělo i obručové
                                                                                          pece, vytápěné již mi-    železo a její součástí byla i řezací stolice na válco-
                                                                                          nerálním palivem, což     vání cánového železa určeného k výrobě hřebíků.
                                                                                          tehdy ještě nebylo ob-    Obě válcovny dobře prosperovaly.
                                                                                          vyklé. Dalším zaříze-
                                                                                          ním válcovny byla            Válcovna v Tihavě zůstala v provozu až do
                                                                                          zkujňovací výheň, kde     50. let 19. století, kdy po změně majitelů (roku
                                                                                          se zpracovávala část že-  1852 zakoupili komárovské hutě knížata z Hanau)
                                                                                          leza určeného k válco-    došlo k důsledné rekonstrukci podniku a moderni-
                                                                                          vání a odstřižky plechu.  zaci technologie zkujňování a válcování železa.
                                                                                          K výhni příslušelo        Tehdy byla válcovna v Tihavě přestavěna na mlýn.
                                                                                          dmýchadlo a mecha-        Pak byl v objektu první české válcovny železa
                                                                                          nické kovací kladivo      různý dílenský provoz.
                                                                                          s vlastními vodními
                                                                                          koly. Součástí válcovny      Válcovna i hutní rybník nad ní jsou dodnes za-
                                                                                          byly rovněž dvoje         chovány. Nacházejí se asi 1,5 km severovýchodně
                                                                                          nůžky k odstřihování      od Hořovic vpravo při silnici na Praskolesy. V ob-
                                                                                                                    jektu, který není veřejně přístupný, sídlí s. r. o. KO-
                                                                                                                    VOVÝROBA VALCVERK.

                                                                                                                                                    Ing. ZDENĚK RASL
                                                                                                                                                    Snímky archív autora
                                                                                                                                                      (Dokončení seriálu)

 Z avádění válcoven bylo první z technických         Válcovna v  Tihavě v  roce  Současný stav bývalé válcovny
        inovací, jež do tradiční železářské techno-  1865
logie přinášela nastupující průmyslová revoluce,
a válcovna v Tihavě byla první v Čechách, která      celistvé litinové kon-
tato industriální kritéria naplnila. Tím vrbnovské   strukce. Každá stolice
železárny potvrdily své přední místo v čele tech-    byla hnána vlastním
nického pokroku, jež jim od konce 18. století nále-  mohutným vodním ko-
želo.                                                lem na svrchní vodu,
   Válcovna byla zřízena pod hrází hutního ryb-      pomocí předlohového
níka v rozlehlé novostavbě empirové budovy s val-    hřídele s ozubeným pře-
bovou střechou, o půdorysu asi 20 x 40 m. Vál-       vodem do rychla. Rov-
covna byla uzpůsobená pro čtyři válcovací stolice    noměrnost chodu zajiš-
staršího vývojového typu s kovanými sloupy pro       ťovaly těžké litinové
ukotvení a stavění válců, místo později obvyklé      setrvačníky o váze 5,5
                                                     tuny. Ke každé stolici

KKŘŘÍÍŽŽOOVVKKAA

Muž, který není schopen říkat ženě, ... (viz

tajenku).

V tajence se skrývá dokončení výroku, jehož

autorem je starořímský soudce a spisovatel

Aulus Gellius, který žil ve 2. století. O jeho ži-

votě víme jen to, co lze vyčíst z rozptýlených

poznámek v jeho díle. Byl vychován v Římě,

kde studoval gramatiku a rétoriku, někdy mezi

léty 165 a 167 pobýval také v Řecku, kde stu-

doval ?loso?i a začal psát své jediné dílo Attic-

ké noci. V Římě byl Gellius voleným soudcem

a zde také patrně někdy kolem roku 180 ze-

mřel.             (jk)

Vyluštění z Kováku č. 7/2012 (výrok G. d‘An-
nunzia): Láska … jest hra s city a boj s ro-
zumem.

4
   1   2   3   4   5   6   7   8